Session 2 - Lesk a bída hrdinů

Lesk a bída hrdinů

Následujícího rána se Sinistro s Aramonem, za doprovodu kněžky Kyry, která přišla pomoci s vyšetřováním včerejšího skandálu, vydali na hřbitov za místním hrobníkem, aby zjistili něco více o zmizelých ostatcích mistra Tobina. Když zjistili pár nesrovnalostí a nepodařilo se jim nic moc vyčíst ze stop, které po sobě goblini zanechali, rozhodli se, pro jistotu, exhumovat tělo Tobinovy dcery. V hrobě, který nesl její náhrobek, ale neležela její kostra, ani ostatky, ale dva, docela aktivní kostlivci, kteří se pokusili naši trojici zabít. Kyra naštěstí pohotově zasáhla mocí Saranrae a nečistá stvoření zničila v jediném záblesku nebeského světla.

Po ohledání ostatků navíc sestra zjistila, že kostry patří mužům, a že tyto zde ležely více jak 5 let. Vyvstala tedy otázka, kdo bili tito umrlci a kde se nachází ostatky slečny Tobinové. Stopy kolem hrobů prozradili, že společně s gobliny kráčel hřbitovem i nějaký člověk, který nejspíše ostatky nesl přes hradební zeď, jež hřbitov lemovala. Trojice se dohodla, že půjdou do lesa za městem, zjistit, kam stopy vedou dále. Cestou přes tržiště si hrdinové nakoupili zásoby na celý den. Městečko Sandpoint již vehementně švitořilo o jejich včerejších skutcích, což se projevovalo hlavně v rámci skupinek dam, které postávaly v blízkosti naší trojice a s úsměvem si šeptaly o tom, který ze dvou mužů je hezčí. Sestra Kyra vrhala na celou situaci jen pohoršené pohledy. Vyvrcholením této scenérie byla mladá holčička, která trojici zastavila u severní brány a předala Aramonovi dopis ovázaný pentlí a vonící po dámském parfému. Po přečtení byl Aramon pozván slečnou Shayliss Winder, aby jí pomohl „vyřešit problém s obřími krysami ve sklepě jejich domu“. Jelikož stopy za hradbami nikam nevedly a neposkytly moc informací, neměli naši hrdinové do čeho píchnout, a tak se vydali za Shayliss.

Jak se ukázalo, problémem nebyly ani tak krysy, ale spíš pan Winder, který vytušil, že je o jeho dceru projevován zájem a přešel do velmi nepříjemného tónu. Kde však je jeho mladší dcera, netušil. Aramon na Shayliss narazil náhodou na ulici. Sama si jej vyhledala a poprosila ho, jestli by ji SÁM nedoprovodil do sklepení, kde jsou ony obrovité krysy, které ji tak děsí a v jejichž existenci její otec nevěří a více jak jeden člověk navíc v jejím domě by byl nápadný. Aramon tedy kývl a odešel se Shayliss. Sinistro samozřejmě neváhal a jal se oba, společně se sestrou Kyrou, sledovat. Shayliss zavedla alchymistu do padacích dveří v potemnělé uličce za domem a zamkla za sebou. Sinistro se tedy pokoušel zámek vypáčit a Kyra hlídala, jestli se je někdo nechystá vyrušit.

Shayliss vedla svého hrdinu do druhé části sklepení, kde rozžehla pochodeň. „Támhle za těmi bednami mají ty krysy hnízdo.“, ukázala na bedny v rohu místnosti a nechala Aramona, aby si bedny odklidil sám. Mezi tím, otevíral Sinistro zamčené dveře do sklepení. Jenže vyrušení se dostavilo. Dva strážní hlídající tuto uličku proti zlodějům předstoupili před Kyru a požádali ji, aby opustila toto místo. Kyra tedy uposlechla a poskytla tak Sinistrovi více času se schovat. Jenže Sinistro se schoval do nejbližší uličky plné odpadků. Strážní jej sice nenašli, ale jeho oblečení bylo celé prosáklé špínou a jinými ohavnými věcmi. Navíc byl cítit na sto honů. Inu nedalo se nic dělat a Sinistro se vrátil ke své práci, páčení zámku. Po chvíli se mu povedlo dostat se do sklepení za Aramonem.

Aramon odhodil zával beden, ale ke svému překvapení žádnou díru do zdi nenašel. Když se otočil na Shayliss, aby se ohradil, zůstal stát v němém úžasu, neb Shayliss před ním stála lehce zardělá a úplně nahá. Přistoupila k němu a chytila jej za oblečení. A proč by ji Aramon za její snahu neodměnil?

Plížící se Sinistro nedal jedinou známku, že se nachází v místnosti, a proto, když se schoval za nejbližší bedny, se mu vyskytl nebývalý pohled na dva na sobě řádící stíny. Jeho zvědavost ovšem neměla být uspokojena. Když se totiž ti dva blížili k nejlepšímu, cvakly dveře do sklepení a na schodišti se objevil Shaylissin otec. Sinistro se jej pokusil odlákat hozeným kamen, ale jediné, čeho dosáhl, bylo ještě větší rozzuření onoho muže, který, když spatřil rozžatou pochodeň a poté svou dceru v náruči Aramona, úplně zrudl, vypěnil a snažil se z Aramona vymlátit duši. Alchymista byl ovšem nezvykle hbitý a celkem rychle se mu podařilo vyprostit se z prodavačova sevření, sebrat své oblečení ve tmě, která díky Sinistrově duchaplné akci, při níž zhasl pochodeň, vznikla a utéci do hlavní části obchodu. Pan Winder ovšem nebyl mužem klidu. Nenechával si od dcery vymluvit, že za vše může ona a když zjistil, že je v místnosti i Sinistro, začal volat po strážích v přesvědčení, že se pokoušeli její dceru znásilnit.

Kyra řev uslyšela a běžela do sklepení, uklidnit celou situaci, jenže společně s ní se tam vydala i zburcovaná stráž. Jeden strážný chytil Kyru se Sinistrem a odtáhl je do obchodu. Druhý strážný s píkou v ruce dostihl Aramona, běžícího hlavní ulicí pouze v trenýrkách. Za halasného posmívání přihlížejících dam jej také dotáhl do obchodu. Sinistrovi se povedlo přesvědčit strážné, aby si nechali celou věc vysvětlit i přes naštvané halekání pana Windera. Po vysvětlení celé události dostal alchymista pokutu 50 zlatých za pohoršování veřejnosti a náklady hlídky a všem bylo doporučeno, ať se v tomto obchodu již moc neukazují. Winderovým zas bylo nakázáno, aby si Shayliss vybrala muže dle svého uvážení a nepáchala takovéto hlouposti.

Po návratu k Rezavému drakovi a po nutné koupeli, kterou musel náš cizinec absolvovat po pokusu o skrytí v kupě hnoje, je pozval Aldern Foxglowe na hon jako odměnu za jeho včerejší záchranu. Z původně vlídného a vděčného šlechtice se ale vyklubal celkem zvědavý a vlezlý mladík toužící nejen po informací o tom, jak se stát hrdinou, ale i po náklonnosti drahé Kyry. Všem třem dokonce koupil koně a krátké luky se šípy a snažil se na Kyru zapůsobit svým bohatstvím. Kněžka se ovšem nedala tak snadno obalamutit. Samotný hon proběhl velmi příjemně. Aramon odhalil divočáka schovaného ve křoví a společnými silami jej zdolali. Finální ránu zasadil Sinistro. Kance naložili a nechali jej uvařit U Rezavého draka.

Pohoda ale netrvala dlouho, když do hostince přišel Ameičin otec, Lonjiku Kajitsu, a začal se s ní hádat v jejich rodné řeči. Nikdo jim nerozuměl ani slovo, ale bylo jasné, že se pan Kajitsu vzteká kvůli rodinné hrdosti. Sinistro se pokusil do aktu zasáhnout, ale nejvyšší hlava rodu Kajitsu se na něj obořila, jako na mrzkého červa, kterého je možno kdykoli nechat zabít za takovou urážku tak bohatého rodu. Sinistro usoudil, že sám na takovouto věc nestačí a sedl si mezi své druhy. Hádka se však ostře vyhrotila, když chytil Lonjiku Ameiko za ruku a chystal se ji vytáhnout ven násilím. Celá hospoda byla potichu, jen v tom se zvedli naši dobrodruzi a rázně mu zastoupili cestu v čele s Kyrou. Z Ameičina otce rázem opadla veškerá hrdost a odvaha, když viděl tři hrdiny bránící mu v cestě. Začal se zakoktávat a Ameiko se mu vytrhla ze sevření. Neschopen potlačit odpor, který proti němu vyvstal, odešel ponížený starý Kajitsu z hostince čerstvě osprchovaný rybí polévkou, kterou po něm Ameiko mrštila. Hospoda následně propukla v jásot ve jménu jejich drahocenné Ameiko. Majitelka hostince měla sice na krajíčku, ovšem odvaha hrdinů a jásot celé hospody opět zvedl jejího ducha. Sinistro naprosto nesobecky využil této příležitosti a jal se Ameiko utěšovat, což skončilo v její soukromé místnosti.

Během večera ještě přišla jedna matka s tím, že jejímu synovi se na paži začli oběvovat kousance a škrábance. Onou ženou byla Amele Barettová, která chtěla, aby aby místní hrdinové pomohli jejímu manželovi, Alergastovi, který u nich doma bojuje s nějakým goblinem. Oním goblinem byl ve skutečnosti Gresgurt, velitel zásahového komanda, který se se dvěma svými kolegy vplížil do domu Barettů ve chvíli, kdy celý nájezd začínal selhávat. K jejich smůle se zrovna rodina běžela schovat domů, takže komandu nezbylo, než si někde najít útočiště a počkat, jak se věci vyvinou. Věci se však nevyvíjely, ba naopak. Nájezd byl potlačen a naši ubozí goblini nalezli uvolněné prkno v podlaze pod šatníkem, kde se předtím schovávali. Prkno odendali a vytvořili si tak průchod do prostoru mezi podlahou a stropem v přízemí. Zde vyčkávali, než se celá situace uklidní a po půlnoci se snažili potichu dostat pryč. Vzbudili však psa Petala a malého kluka Aerena, kteří v pokoji spali. Aeren začal křičet a Petal štěkat, a tak se Gresgurt rozhodl psa odpravit a dítě sežrat. Jenže do pokoje vtrhla Aerenova matka. Dva goblini zdrhli oknem, ovšem Gresgurt takové štěstí neměl, a tak se musel zavřít do chlapcova šatníku, kde jej našel Alergast. To bylo to poslední, co Alergast kdy našel.

Když vešli naši hrdinové, nalezli mrtvého manžela napůl zavřeného ve skříni. Není jasné, jestli to bylo úlekem, nebo naplánovanou akcí, ovšem když otevřeli skříň a Aramon uviděl goblina, mrštil po něm svůj palcát tak mocně, že tento kus železa proletěl goblinovou křičící tlamou a zarazil se do dřevěné desky skříně. Bohužel, Alergastovi již nebylo pomoci a jeho ojedené krvácející tělo zůstalo ležet na zemi. Tuto smutnou zprávu se dost neempaticky pokusili vylíčit, nyní již vdově, Barettové, která se z této zprávy totálně zhroutila. Náladu nezlepšil ani šerif Hammlock, který dorazil záhy. Suše obhlédl situaci a plačící vdovu a oznámil našim hrdinům, že by jim jejich Ego nemělo stoupat do hlavy. Dokonce poznamenal, že po tomhle by jim měl být odebrán i jejich status hrdinů. Snad si naše trojice svou čest vydobude zpět.

Unavená a sklíčená trojice se ještě ten večer zastavila za otcem Zanthusem, aby probrali skutečnosti toho rána, ale nezjistili nic krom spekulací o tom, že slečna Tobynová možná nikdy nezemřela. Další den ráno byli všichni tři předvoláni před starostku Deverinovou, která je seznámila se situací v okolí Sandpointu a také s tím, že za hlavy gobliních hrdinů je vypsána nemalá odměna. Všechny informace jim zprostředkovala Shalelu Andosana, elfí lovkyně pracující pro Sandpoint. Po návratu do hostince se u nich zastavila jedna ze servírek a sdělila jim obavy o slečnu Ameiko, která odešla včerejší večer pryč a nechala po sobě jen dopis od svého bratra Tsuta, který Ameiko vyzíval, aby se s ním setkala v rodinné sklárně. Naši hrdinové neváhali a s dopisem v ruce a Shalelu po boku se vydali do skláren.

Jak jejich výlet dopadne, se dozvíme příště.